Aktuality

ROZHOVORY POD ROUŠKOU

JIŘÍ ZVOLÁNEK: Každý sen je hádanka

Říká si Jirka Křížovka. Však jich má na svém kontě tisíce. Jeden z nejúspěšnějších luštitelů a tvůrců křížovek, hádanek či kvízů, který žije přímo v Pardubicích, získal za svou dlouhou kariéru řadu ocenění. A pro naše čtenáře nyní bude připravovat originální křížovky. Brzy se na ně můžete těšit na našem webu.

Je něco v křížovce tabu?

Jednoznačně se nesmějí používat neexistující i částečně vymyšlená, upravená, nedoložená slova, překlady či zkratky, zakázány jsou vulgarismy a argotismy, slovesa v pádech, nepovolených tvarech, nelogické odvozeniny, chybně vytvořená římská čísla, nesmyslná slovní spojení, dvojí výrazy apod.

Bojíte se, abyste se při tvorbě neopakoval? Jak se to dá uhlídat?

Pochopitelně se bojím, protože použitím dvakrát nebo víckrát stejného výrazu v jedné křížovce se stává křížovka vadnou a nepoužitelnou, a to přestože by třeba stejně vpisovaný výraz měl odlišnou legendu (výjimkou jsou jen speciální druhy, např. figurálních křížovek). Obranou jsou jen opakované korektury a prověřování všeho, co jsem do křížovky použil. Stalo se to ale každému, že při poslední kontrole musel předělat jinak komplet hotovou křížovku.

K tomu vám také pomáhají slovníky. Je pravda, že jich doma máte doma 600?

To opravdu pravda není, k dnešnímu dni mám „jen“ 576 slovníků, lexikonů, encyklopedií a pomůcek téměř všech oborů lidského vědění přes jazyky, písmo, literaturu, zeměpis, historii, sporty, umění, kulturu, náboženství, vědy, národy, faunu, flóru, houby, ekonomiku, hospodářství, zkratky, kódy atd. atd. A to zdaleka ještě nemám všechny z těch, které bych chtěl, ale když k tomu připočítám cca 800 dalších knih beletrie, detektivek, kuchařek, cestopisů apod., je v panelákovém bytě jasný problém s místem, kam knihy dát a jak je dát, aby byly kdykoli dostupné.

Které slovníky ve vaší sbírce patří k těm nejzajímavějším?

Těch je mnoho. Například cirkusový slovník, Hráči - karty - karetní hry, Peníze celého světa, Alchymie, dcera omylu nebo třeba Příruční gastronomický slovník z r. 1926. Nejvíce mých slovníků je ale spojeno s naší krásnou mateřštinou jak z pohledu abecedního či retrográdního, spisovného, tvaroslovného, věcného, synonymického, tak etymologie a frazeologie češtiny, slovníky různých slangů, synonym, homonym, antonym. Mám i řadu překladových slovníků, z nich jsou možná nejzajímavější romský, esperantský či svahilský slovník. Mezi cizojazyčnými slovníky ale nenajdu např. japonštinu, čínštinu či arabštinu, protože tyto se v českých křížovkách neuplatní. Měl jsem i velice vzácný slovník znakové řeči, který jsem si koupil před mnoha roky v náchodském antikvariátu, ale po cestě domů jsem ho ve vlaku věnoval hluchoněmé dívce.

Vzpomenete si, kdy jste vyluštil první křížovku?

Před pětapadesáti roky, tedy ve svých dvanácti letech. Vytvořil ji pro mě můj děda Jan Chmelík z Hlinska, čímž do mě nenápadně zasadil křížovkářské semínko. Dodnes je mi záhadou, jak dokázal kluka, který nechyběl u žádné lumpárny, nadchnout pro tak ušlechtilého koníčka.

Vy se pro ně nyní budete snažit nadchnout naše velké i malé čtenáře, kterým připravujete na náš web křížovky. Kdy jste vytvořil vůbec první?

První nesmělé pokusy začaly velice brzo, cca za rok od začátků luštění, tedy cca v r. 1966, a byly určeny pro členy mé nejbližší rodiny. Další neumělé prvotiny byly určeny spolužákům na pardubické chemické průmyslovce. Ve větší míře jsem začal tvořit pro kamarády na vojně. Záhy poté jsem je občas publikoval v denním tisku. Vzpomínám si, že úplně první křížovka mi vyšla v pardubickém deníku Zář téměř před půlstoletím. Vše se překreslovalo ručně a „množilo“ přes kopíráky!!!

To si asi dnes ani nedovedeme představit. Vedete si nějaké statistiky? Víte třeba, kolik jste toho za svou kariéru vytvořil?

Přesný přehled nemám, ale za téměř 50 let to bylo několik tisíc křížovek, hádanek, sudoku, kakuro, osmisměrek aj. V různých dobách a s různou frekvencí jsem publikoval ve více než stovce novin, časopisů, příležitostných bulletinů. Řada křížovek apod. byla určena pro desítky soukromých osob, rodinu a známé, pro dětské dny, firemní akce, reklamu…

Za svou práci jste posbíral řadu ocenění. Mimo jiné jste za dlouholetou aktivní autorskou a organizátorskou činnost získal nejvyšší svazová vyznamenání – Bronzový, Stříbrný a nakonec i Zlatý otazník. Ale i spoustu dalších. Které své úspěchy hodnotíte nejvýše?

Ze všech cca 60-ti vítězství a mnoha dalších umístění na bedně v hlavních přeborech jsou jednoznačně nejvýš dvě má vítězství v Celostátních přeborech v kategorii mistrovství republiky. Zvláště si cením prvního mistrovského titulu, který jsem získal ze 144 účastníků v pražském Radiopaláci 18.11.1989, tedy den po sametové revoluci, o které jsme se my mimopražští dozvídali až zde od přátel z Prahy. Domů jsme tehdy přijeli až dlouho v noci, neboť přes policejně pendrekově neprodyšně uzavřenou Vinohradskou třídu se nedalo dostat k Wilsonovu a ani k žádnému jinému nádraží. Na vysvětlení – kromě tzv. „hlavních“ soutěží existují ještě tzv. „vedlejší“ přebory, které probíhají současně s hlavními, jsou určeny zejména pro začínající řešitele, kteří ještě nedosáhli vyšších kvalifikačních tříd.

Jak je to s křížovkářskými kvalifikacemi? To je něco podobného jako třeba v šachách?

Pro autory a řešitele křížovek, hádanek a logických problémů existují celkem čtyři kvalifikační stupně, a to III., II., I. a Mistrovská kvalifikační třída, které jsou přidělovány Českým svazem hádankářů a křížovkářů, jehož jsem od r. 1969 zakládajícím členem. Body se získávají na přeborech (za prvních pět míst vždy 5-4-3-2-1 kvalifikační bod), v korespondenčních soutěžích ve svazovém tisku apod. Např. na III. kvalifikační třídu je třeba získat pouhé tři body, takže v nadsázce „stačí“ být 1x třetí nebo 3x pátý z cca 50-ti nejlepších českých křížovkářů, kteří se na nějaký přebor sjíždějí z celé republiky. Na nejvyšší Mistrovskou kvalifikační třídu je již potřeba docílit 100 bodů a minimálně 4x vyhrát turnaj hlavní kategorie. Za svůj život se mi podařilo dosáhnout nejvyšších Mistrovských tříd jako řešitel křížovek a hádanek, v logických úlohách mi patří II. třída. Za Mistrovskou kvalifikační třídou je spousta perných let.

Zmínila jsem šachy a to hlavně proto, že v Pardubicích tvoříte pravidelně křížovky se šachovou tematikou pro Czech Open. Jaké téma vás osobně ale nejvíc baví?

Celoživotně mě nejvíc baví řešení a tvorba českých křížovek, moje přezdívka Jirka Křížovka hovoří za vše. Osmisměrky, hádanky či sudoku mám sice také rád, ale až na druhé koleji.

Co dá nejvíc práce? Sudoku? Křížovky? Hádanky?

To je velice individuální, záleží třeba na typu a velikosti, na textu a délce tajenky, pro koho nebo pro jakou úroveň soutěže je něco určeno, zda je konkrétní např. křížovka určena pro publikování nebo pro přeborové luštění, zda se jedná o jedinou nebo křížovkový celek atd.

Popište nám způsob své práce.

To opravdu stručně nejde a vlastní autorství není snadné. Jen na křížovky existují náročné Směrnice pro tvorbu s více jak 80 kapitolami, co v křížovce musí a nesmí být, co se smí a nesmí křižovat, kolik procent má zabírat tajenka, kolik procent smí být cizojazyčných a zeměpisných výrazů, zkratek, značek, jaké jsou náležitosti obrazce a legendy, které prameny jsou schválené pro tvorbu a které ne.

Co byste poradil luštitelům?

Hlavně se nevzdávejte, když se do křížovky nemůžete hned dostat. Hledejte známá slova, na která se „chytnete“, každé, i třeba zpočátku jasné slovo, si ověřte křižujícími výrazy, nestyďte se podívat do chytrých knížek nebo na internet (ačkoli na přeborových soutěžích jsou veškeré pomůcky striktně zakázané). Snažte se vyluštit křížovku do posledního písmenka celou, odhadnutá tajenka nestačí. A také myslete na to, že i když něco nevyřešíte správně nebo úplně, jednoznačně trénujete mozek, což je nejlepší prokázaná obrana proti Alzheimerově chorobě.

A co byste poradil začínajícím tvůrcům křížovek?

Asi každý z nás začínal z dnešního pohledu vadnými křížovkami pro rodinu či známé, ne všechno je vhodné pro tisk, přestože se s takovými křížovkami potkáváme ve velkém množství časopisů, v současnosti je bohužel plno různých počítačových a neřešitelných nesmyslů. Takže rada je jednoduchá – používejte zejména svoji hlavu, každá křížovka je originál a duševní dílo. Postupně se od vadných křížovek posouvejte k těm správným, např. na webu křížovkářského svazu (www.cshak.cz) si zjišťujte, co se smí a co ne, jaké soutěže a kvalifikace existují, kontaktujte zkušenější, shánějte kvalitní slovníkovou literaturu. A hlavně se nebojte, kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také se nic nenaučí. Mistři čehokoliv se v žádném oboru určitě nerodí, ale teprve zkušenostmi se jimi stávají.

Luštíte pravidelně konkurenci?

Pochopitelně, bez toho to nejde, musím znát způsoby a finty soupeřů. Jsou autoři, kteří mi sedí a kteří ne, často obdivuji, jak se některý z nich popasoval při tvorbě s náročným místem v křížovce a zase naopak, že si s určitou pasáží nedal moc práce, že by to šlo vylepšit. A logicky nevím, co je za tím – dostatek času na kvalitní tvorbu nebo jeho nedostatek, kdy je třeba pár minut do uzávěrky časopisu, kde má křížovka vyjít.

Zdají se vám sny v křížovkách nebo v hádankách?

Ne, ale vlastně každý sen je tak trochu hádanka.