Aktuality

ROZHOVORY POD ROUŠKOU

VLASTINA KOUNICKÁ SVÁTKOVÁ: „Neupínám se na úspěch“

Má za sebou složité dětství, boj s bulimií i vlastním sebevědomím. Se svou minulostí se dokázala vypořádat, a tak z ní vykvetla žena, která září pozitivní energií. Své zkušenosti sepsala do knížky, která se okamžitě stala bestselerem.

Čím si to vysvětlujete?

To je velká záhada plná paradoxů. Prostor pro duši je moje třetí kniha. První dvě jsem vydala klasickou cestou přes vydavatele, distributory a prodávaly se ve všech knihkupectvích. Ale bylo mi řečeno, že se knihy neprodávají a nikdo o ně nemá zájem, i když jsem si zabezpečila rozhovory a mediální podporu. Brala jsem to jako fakt. Psalo se to všude: spisovatelé se v dnešní době psaním knih neuživí. Byla jsem ráda, že vůbec někdo moje knihy měl zájem vydat a knihu Sama Sebou jsem vydavatelství doslova věnovala bez nároku na honorář. Když jsem psala knihu Prostor pro duši, neměla jsem v plánu ji ani vydat. Psala jsem ji pro sebe, pro pár lidí, které mám ráda. Vnímala jsem ale nový trend. Vydavatelství si vytipovávala influencery, blogery a lidi ze sociálních sítí, kteří ani neměli spisovatelské ambice, a nabízeli jim vydání knihy. Hned mi došlo, že díky tomu nemusí vydavatel do mediální podpory investovat ani korunu, protože marketingová síla sociálních sítích je dnes obrovská. I mě oslovili, dokonce mi nabídly slušnou finanční odměnu.

Vy jste ale odmítla a rozhodla se jít vlastní cestou. Což je dost odvážné.

Odmítla jsem a rozhodla se zariskovat a vydat si knihu sama. Netušila jsem vůbec, jak se to dělá, a tak jsem začala googlováním tiskáren. Když jsem řekla, že chci na úvod 5000 ks výtisků, skoro všude mě od toho počtu odrazovali, prý co budu dělat, až to neprodám. Hledala jsem editorku, grafika, obálka vznikla z focení pod vodou, vše jsem dělala intuitivně, ale udělala jsem i dost fatálních chyb, třeba ve výběru dopravce nebo webové platformy. Těsně před tím, než jsem měla jít do tisku jsem seděla ve velkém nakladatelství, které je zároveň i distributorem, nabídli mi, že mi knihu vytisknou za nejlepší možnou cenu a pomůžou s prodejem. Na schůzce se mi ale doslova vysmáli a řekli mi, že nechají vytisknut maximálně 1000 kusů a stejně skončím ve výprodeji.

Vy jste ale ve výprodeji neskončila. Naopak knížka se stala bestselerem.

Základním pravidlem úspěchu je, nespolupracovat s lidmi, kteří ve vás nevěří! Nakonec jsem odešla, zadala do tisku 5000ks, uskladnila je doma v garáži a začala prodej jenom na svém e-shopu. V žádném knihkupectví kniha nešla sehnat. Do dvou měsíců jsem dělala dotisk dalších 8000ks a pak dalších 10 000ks. Lidé chodili do knihkupectví a dožadovali se mé knihy a prodavači říkali, že je vyprodaná, i když ji nikdy neprodávali. Některá rozhodnutí, i když vypadají šíleně a riskantně, nás zavedou tam, kam by nás žádné logické rozhodnutí nikdy nezavedlo, protože mysl by si takový úspěch nikdy nedokázala představit a naplánovat.

Chystáte pokračování?

Ano, píšu pořád. Ať do knihy, která nevím, kdy vznikne, protože netlačím na hotový produkt, záleží mi na obsahu, a tak píšu jen když mám co říct. Píšu na své sociální sítě delší statusy, což jsou jakoby stránky z knihy. Mnohem lépe se mi vyjadřuje psaním. U psaní se má mysl zklidní a dá prostor mé duši.

Jste neuvěřitelně odvážná. Přestože působíte křehce, máte v sobě obrovskou sílu.

Děkuji! Ale já se vidím spíš křehká, citlivá než silná. Myslím, že celý život pracuju na tom, abych se viděla objektivně, autenticky a pravdivě, a nenechala se tak ovlivnit názorem ostatních. Přeci jenom, když někdo řekne něco zlého vůči mně, zastaví mě to a přinutí zamyslet se, jestli jsem opravdu taková a ten člověk, který mě vůbec nezná, má pravdu. V životě se posouváme, vyvíjíme. Někdo víc, někdo méně. Někdo rychleji, někdo pomaleji. Ale zcela jistě nemůžeme říct, že jsme tím, kým jsme byli před deseti nebo pěti lety.

Zdá se, že na co sáhnete, to se vám daří. Jste úspěšná herečka, spisovatelka a nyní i módní návrhářka. Co bude dalšího?

Možná je úspěch o tom, že se na něj neupínáte. Že ho neplánujete. Nechávám věci volně plynout, na nic netlačím. Když mám nápad, který mi přijde skvělý, zkusím ho zrealizovat. Ale někdy ještě není ten správný čas, a tak se nevztekám, netlačím. Počkám, až budu připravena. Vše, čemu se věnuji mě musí bavit. Jako když si dítě hraje a ztratí pojem o realitě. Je naplno ponořeno do své fantazie, do svého světa. Když hraju, musím té postavě věřit. Základem je už scénář, který ve mně musí vyvolat emoce. Když píšu, musím se do toho úplně ponořit, nevnímat, co se děje okolo mě. A když dělám šperky, tak pro radost, že vzniká něco originálního, krásného. Ne kvůli financím ani výdělku. Tak to u mě nefunguje. Nejsem byznysmen.

K tomu ještě děláte osvětu o poruchách příjmu potravy…

Vymysleli jsme s manželem projekt Vzdělání života. Děláme přednášky pro děti základních škol o poruchách přijmu potravy. Zajímavost je, že ne přímo na školách, ale v kinosálech, protože dětem v úvodu pouštíme dokument. Citlivě natočený, že i malé děti chytne za srdce a přinutí k zamyšlení.

Kde čerpáte inspiraci?

Inspirují mě skutečné lidské osudy, příběhy. Když vidím někoho, kdo si sám prošel něčím těžkým, spadlo na dno a dokázal se postavit a jít dál. V lidech je ohromná síla a ta dokáže nemožné. Člověk si ale v sobě musí objevit a nebát se změn.

Kde berete energii?

Snažím se udržet si tu, co mám. Nenechat si ji vzít lidmi, kteří mají tolik prázdné životy, že žijí z energie lidí okolo.

RYCHLODOTAZNÍK POD ROUŠKOU:

Čím se bavím v době koronaviru?

Vymýšlením nových projektů, stejně tak jako nedělám nic, když nemusím. Střídá se ve mně energie s pasivitou a já se snažím s tím nebojovat. Nejsem zvyklá být pořád doma, bez práce. A tak si tu práci hledám: na zahradě, přesazuju kytky, třídím oblečení…

Co právě čtu?

Právě teď nečtu, protože není chvíle klidu. Všechny tři děti doma a domácí vyučování mi naprosto stačí.

Jakou vtipnou nebo pozitivní knížku doporučuji čtenářům?

Vtipnou? Tu moji. Nemám v knihovně jiné vtipné knihy

Moje koronavirové motto

Jsem v klidu. Pocit klidu je stav bytí, který nastaví, jak vše ostatní bude v mém životě fungovat.

Jakou otázku byste položili sami sobě?

Kdy začneš psát???

KDO JE VLASTINA SVÁTKOVÁ

Narodila se 9. března 1982 v Myjavě na Slovensku.

Vystudovala Pedagogickou fakultu, učitelství pro 1.stupeň a Univerzitua sv. Cyrila a Metoděje, masmediální komunikace.

Působila jako redaktorka časopisů Elle, Style a nyní je na volné noze..

Napsala: Modrý slon, Sama Sebou, Prostor pro duši.