Aktuality

Blogujeme vážně i nevážně

Cestopisy

Taky vám tak chybí cestování? Mně tedy strašně. V zimě ani ne, přiznávám, že jsem hrozný zmrzlík. Ale sotva jarní slunce vytáhne paprsky, hned mě začnou pálit podrážky nažhavené na nějaký ten poznávací výlet.

Tímto způsobem jsem poslední roky trávila svou dovolenou. V zimě jsem nadšeně studovala katalogy cestovních kanceláří, abych se na jaře vypravila na jednodenní cesty někam za hranice. O prázdninách jsem si pak dopřávala delší poznávací pobyty. Pro mě, jakožto člověka, který nemá auto ani řidičák, miluje přírodu, památky a hlavně fajn lidi, ale sám se do ciziny neodváží, jsou poznávací zájezdy ideální variantou. Nejednou jsem si z nich kromě mnoha nádherných zážitků přivezla také nějaká ta přátelství. A když ne za hranicemi, jezdila jsem po vlastech českých.

Píšu to v minulém čase, protože posledních pár let jsem téměř nevytáhla paty. Je to dva roky zpátky, co mi moje cestovatelské plány narušilo zlomené rameno. Celé léto ruka v ortéze. Loni to zasáhl covid. A zdá se, že ani letos se za hranice nevypravím. A tak se trochu nostalgicky vracím do dětství, kdy se tolik cestovat nedalo. Tenkrát mě bavilo číst v mapách a snít o tom, kam bych se jednou ráda podívala.

Momentálně jsem se kromě prohlížení map vrhla také na čtení cestopisů. Však v knihkupectví i u nás v knihovně jich je nepřeberné množství. A tak jeden týden můžete vyrazit do Afriky, kterou další týden vyměníte za Aljašku (kam by mě kvůli mojí zimomřivosti nikdo nedostal). A co třeba Island? Nebo Madeira s jejími úžasnými levadami? A tak si čtu a nechávám si o nich snít.

Loni se u mě ale něco změnilo. Nevím, jestli to způsobila ona situace kolem covidu, nejistota, nebo převládla lenost, ale najednou se mi nikam nechtělo. Nejdříve jsem hledala, kam se vypravím, která místa objevím, ale pak jsem zjistila, že se mi vůbec nechce balit kufr nebo batoh a sama cestovat. Loni pro mě bylo daleko důležitější potkávat se s lidmi, které jsem třeba několik let neviděla, vrátit se ke kořenům, do dětství. A tak jsem celé léto strávila doma – na chalupě. Jezdila jsem na kole po okolí, vzpomínala a radovala se ze znovu objevených přátel. A víte, že mi to přineslo daleko víc?

Zdá se, že letos si to zopakuji. A ráda. Přitom si po večerech budu na verandě číst nějaký pěkný cestopis. A kdo ví, třeba mě to zase za rok vyláká někam ven.

A co vy? Máte nějaké tipy na cesty nebo na pěknou cestovatelskou knížku? 

Michala Jendurchová