Aktuality

ROZHOVOR: Radka Pokorná

Vydat knihu bylo nečekaně náročné

Radka Pokorná žije střídavě v Praze a na venkově. Právě do měst se snaží vnést trochu toho venkova. Jakožto ředitelka obecně prospěšné společnosti Kokoza propaguje městské kompostování a zakládání komunitních zahrad. Praktické rady a tipy shrnuje ve své knize Pěstujeme ve městě.

Vzpomenete si na svoji úplně první vypěstovanou rostlinu?

Bohužel si nevzpomenu, ale moje první vzpomínka spojená s rostlinou úplně pozitivní není – s obrovským zaujetím jsem totiž mamince ostříhala jednu pokojovku. Úplně si dodnes pamatuji ten pocit, že jí pomáhám, aby lépe rostla. Bohužel to byla zrovna rostlina, která se nesměla stříhat. To mi byly tak tři roky.

Evidentně jste už jako dítě měla záchranářské tendence. Měla jste už tenkrát vztah i k ekologii, která se stala vaší hlavní pracovní náplní i životní cestou?

Ani nevím. Ale máma mě k přírodě vždycky vedla. Ona byla velká pěstitelka, s rukama pořád  ponořenýma do hlíny. Milovala bylinky, léčivky, snažila se vždycky nejdřív sáhnout po přírodní léčbě a pak až po chemii. A tak mi přišlo přirozené jít stejnou cestou.

Vaše cesta ale nejdříve vedla na ekonomii. Současně jste studovala i zahradní a krajinnou tvorbu. Zdá se to jako naprostý protiklad, ale ono to asi do sebe báječně zapadá, že?

Nezapadá :-) Na ekonomku – konkrétně IT obor - jsem šla záměrně, opravdu mě bavilo programování a technika. Ale až po mnoha letech, když jsem začala pracovat v Kokoze, jsem si vzpomněla na okamžik, kdy jsem se rozhodovala, kam jít po gymplu. A téma zahradní architektury v Lednici tam padlo, ale bylo rychle zažehnáno – máma byla ekonomka, táta má ČVUT. A IT jsem se nakonec nikdy nevěnovala.

Vzpomenete si tedy na první myšlenku, že se vydáte cestou udržitelného života?

Když jsem skončila svoji kariéru v reklamkách, která mi už nedávala smysl, dostala jsem se do Fóra dárců, což je zastřešující organizace pro neziskovky. Měla jsem tam na starosti projekt Sociální marketing (Cause Related Marketing). Byl to moc zajímavý vzdělávací projekt, který měl i zahraniční lektory a jeho výstupem pak byla i moje první publikace. Tenkrát ještě dost tenká – právě na toto téma. Dávalo mi to velký smysl a po druhé mateřské jsem pak dělala odborného garanta Fóra pro udržitelné podnikání.

Dnes máte na svém kontě víc než jen publikaci. Vydala jste knihu Pěstujeme ve městě. Můžete nás nechat nahlédnout?

V knize sdílím naše zkušenosti. Stála jsem u zrodu téměř dvaceti komunitních zahrad, pravidelně se s komunitními zahradníky potkávám, sama aktivně pěstuji i na balkoně, teď i na zahradě. A protože se na nás obrací hodně lidí z celé republiky s dotazem, jak ozelenit město, balkon, vybudovat komunitní zahradu, a ne vždy je možné se jim věnovat osobně, rozhodli jsme se vydat takový praktický návod, který se snaží pokrýt všechna témata, se kterými se potkáte, od komunity až po to, jak osadit záhony a začít kompostovat.

Jak náročné pro vás bylo vydat knížku? Jak dlouho jste ji psala?

Musím přiznat, že to bylo náročnější, než jsem si původně myslela. A to do ní přispívali i kolegové. Dodělávala jsem v té době právě zahradní a krajinnou tvorbu na VOŠ, pracovala na full-time a pečovala o rodinu. Takže během většinou nočních směn jsem ji psala asi rok. A hodně jsem čerpala z toho, co už jsme vytvořili.

Bylo pro vás obtížné vložit své myšlenky do textu knihy? Nebo se ve vás už dříve probudily „pisatelské" vlohy?

Vzhledem k tomu, že hodně své kariéry jsme věnovala marketingu, texty jsou mi blízké. A v Kokoze mne to baví ještě víc. Pamatuji se, jak jsem jako desetiletá napsala jednu povídku a ohlasy byly velmi pozitivní.

Knížka je krásná i po grafické stránce, plná nádherný fotek…

To byl důvod, proč jsme ji vydali právě u nakladatelství Smartpress, ačkoliv jsme byli osloveni jiným vydavatelským domem. Fotky a ilustrace sice byly naše, ale péče, jakou ji věnovali, bychom nikde jinde asi nedostali. Je za ní obrovský kus práce.

Co knihou dáváte čtenářům, to je asi jasné. Ale co psaní dává vám?

Radost z tvoření a předávání zkušeností. A z toho, že díky ní vyroste víc komunitních zahrad, zazelená se víc balkonů a lidé vytřídí víc bioodpadu.

Chystáte nějaké pokračování?

Zatím ne, plánuji svoji radost ze psaní realizovat spíš na našem blogu. Ale neříkám, že už nikdy psát nebudu. Jakmile budu vědět, že mohu něco užitečného předat, zase se do toho pustím.

Měla byste pro čtenáře nějaké jarní rady?

To by bylo na sérii článků :-) Určitě ale mohu říct, že řešení kompostování je mnoho a každý může najít to nejvhodnější pro sebe. Pokud pěstujete, zkuste ke kořenům jarní výsadby přidat trochu vermikompostu, skvěle prospěje kořenovému systému. A když pak budete rostliny zalévat „žížalím čajem", budete sklízet krásné plody.

Rozhovor pro Krajskou knihovnu v Pardubicích připravila Michala Jendruchová