Aktuality

ROZHOVORY POD ROUŠKOU

TEREZA BOUČKOVÁ: Byla jsem „dítě ulice"

Spisovatelka, scenáristka, fejetonistka, moderátorka a vášnivá cyklistka se na konci loňského roku vrátila z dobrodružné cesty po Bhútánu. A nebyla by to spisovatelka, aby ze svých zážitků rovnou nenapsala knížku. "Knížka Bhútán, má láska vyšla v květnu. Je v ní přes sto fotek z té nádherné země. Je to má první knížka s fotografiemi, které doplňují text. Mám z ní velkou radost," říká Tereza Boučková.

Ve vašich knížkách nechybí sebeironie, humor, nadhled, přestože píšete o vážných věcech, které sama prožíváte. Kde čerpáte sílu? Právě v té přírodě?

V přírodě ne, já před ní utekla do Prahy, i když v době koronaviru jsem se do ní zase vrátila. Myslím, že nadhled a optimismus, které u mě nakonec vždy vyhrají, jsou člověku dány. Mám ale taky své propady a temné myšlenky, pak přece jen vyhraje životní elán.

Po kom jste zdědila talent, o tom není pochyb. Zdědila jste po tatínkovi (spisovatel Pavel Kohout, pozn.red.) i ten humor?

Já jsem svůj talent zdědila i po mamince, která byla v mnoha směrech velmi nadaná, ale neměla podmínky (ani trpělivost) k tomu, aby svá nadání rozvinula. Humor má táta a měla ho i maminka, dokud neonemocněla Alzheimerovou nemocí.

S tatínkem jste po dlouholeté odmlce obnovila vztah. Jak si to teď užíváte?

Jsem ráda, že jsme náš vztah znormalizovali. Ale má své limity.

A jak se má?

Táta je nezdolný, má silnou vůli k životu. Pořád ho baví psaní, pořád má chuť vyjadřovat se k naší situaci – a to je dobře.

Čemu se teď, v těžké době, společně nejvíce zasmějete?

Zrovna včera, kdy jsme seděli u televize a dívali se na zprávy (a bylo nám z nich těžko) si můj muž všiml, že mám na noze každou ponožku jinou a jak to? Řekla jsem, že jedna ponožka dostala díru… A tomu spojení jsme se chvíli docela řehtali.

Jak jste to měla v dětství? Čekalo se, že z vás bude spisovatelka?

Ne ne. My děti jsme žily s mámou a ta musela hodně pracovat, aby nás uživila. Byly jsme děti ulice. Já ani moc v dětství nečetla. Radši jsem lítala venku, lyžovala, tancovala, zpívala a taky si hrála na kovboje… A protože jsme měli málo peněz, divila jsem se, že lidi utrácejí za knížky.

Vzpomenete si na své první pisatelské pokusy?

Do školy jsem napsala dlouhou pohádku. Vždycky jsem měla nejlepší slohy. A měla jsem štěstí v tom, že si nikdo nemyslel, že je za mě píše táta, když jsme s ním nežili. To náš syn, který měl taky vždycky nejlepší slohy, to slyšel pořád – a já za něho přitom nikdy nic nenapsala.

Měla byste pro naše čtenáře nějakou čtenářskou výzvu?

Aby neklesali na mysli a to za žádných okolností. A když na chvíli klesnou, ať je zase vlna vynese.

RYCHLODOTAZNÍK POD ROUŠKOU

Čím jsem se bavila v době koronaviru?

Já se v době koronaviru zas tak moc nebavila. Ale snažím se nepodlehnout špatným myšlenkám, strachu z toho, co bude se světem dál. Byla jsem zpátky na venkově, bydlíme na kraji lesa, tak to bylo přece jen snesitelnější. Ale teď, kdy se vše vrací k normálu, už jsem zase hodně v Praze. Potřebuju kolem sebe vidět lidi, život. A taky potřebuju k životu kulturu. Tu živou. A ta se pomalu ale jistě rozbíhá.

Co právě čtu?

Vrátila jsem se k povídkám Isaaca Bashevise Singera Stará láska. Jsou nádherné. Taky jsem znovu přečetla Annu Kareninu. Ale v ní bych přece jen škrtala, i když ty charaktery a to, jak Tolstoj nutí čtenáře, aby si na ně neustále měnil názor, aby se mu pořád nějak vymykali, je geniálně napsané.

Jakou vtipnou nebo pozitivní knížku doporučuji čtenářům?

Šťastný Jim.

Jakou otázku byste položili sami sobě?

Nepokládám si otázky.

KDO JE TEREZA BOUČKOVÁ

+ Dcera spisovatele Pavla Kohouta se narodila 24. května 1957 v Praze.

+ Má tři syny, z toho dva adoptované.

+ v květnu jí vyšla kniha Bhútán, má láska. Doposud napsala: Závod s časem - 99 nejrychlejších fejetonů, Život je nádherný, Šíleně smutné povídky, Boží a jiná  muka, fejetony o lásce ke kolu, Rok kohouta, scénář k filmu Zemský ráj to napohled či Smradi, divadelní hru Sodoma komora, Silnice, novely Křepelice, Když milujete muže, román Indiánský běh.

+ Více na www.terezabouckova.cz